“If I could change your mind, I would hit the ground running, It took time to realize, And I never saw it coming, Forgive my lying eyes, Gonna give you all or nothing, If I could change your mind, I could make you mine, make you mine, Visions of our love pass right by me, Your eyes are enough to remind me, Visions of our love pass right by me, Your eyes are enough to remind me…”

 While wandering around freezing Berlin, she realized how many hidden meanings related to what she recently learnt from documentaries about space she was stumbling upon. Standing in front of the famous Weltuhr on Alexanderplatz she felt how time was running crazy fast for us humans but how insignificant human's life length was in the space where time was measured by billions of years. The Holocaust memorial and Checkpoint Charlie showed how silly do violence, racism, discrimination, xenophobia, religious and political disputes, hater and anger look from the perspective of galaxies and the whole universe, especially when as far as we know we are the only living form in the universe. Ruins of The Wall pointed out how beautiful and diverse our Earth is in comparison to the other planets of the solar system made of deadly gasses and debris. So her advice towards the beginning of the New Year was to look every now and than at one's life from a space distance and realize what is truly important. Do not waste time with negativism. And do not forget that we are all made of stars... 
Při toulkách mrazivým Berlínem si uvědomila, na kolik skrytých významů, vztahujících se k jejím nově nabytým vědomostem ohledně vesmíru, naráží. Stojíc před Hodinami Světa na Alexandrově náměstí cítíla, jak čas zběsile pádí pro nás smrtelníky, ale jak bezvýznamná je délka lidského života ve vesmíru, který čas odměřuje v řádech biliónů let. Památník holocaustu a Checkpoint Charlie poukazovali, jak hloupě a zbytečně vypadá násilí, rasismus, diskriminace, xenofobie, náboženské a politické roztržky, nenávist a zloba z perspektivy galaxií a celého univerza. Ruiny Berlínské zdi zase jak krásná a rozmanitá je Země v porovnání s ostatními planetami solárního systému tvořenými smrtícími plyny a sutinami. A tak její radou do Nového roku bylo brát občas svůj život z vesmírného nadhledu. Neztrácet čas negativismem. A nezapomenout, že každý z nás je vlastně výtvorem hvězd...

7 comments:

  1. to je krásný! taky si tohle říkám a v dalším roce v tom budu rozhodně pokračovat :) ať se daří!

    ReplyDelete
  2. začátek textu na mě působil trochu depresivně. nevím proč, ale mám z vesmíru obrovský respekt a nedokážu si ani představit jeho rozměr a systém. ať je 2015 pozitivní a plný krásných zážitků s minimem starostí :) měj se krásně!

    ReplyDelete
  3. Anonymous2.1.15

    Opět skvělý text a myšlenka...za měsíc se chystám do Berlína, takže si na tvá slova určitě vzpomenu :) Klára

    ReplyDelete
  4. Anonymous3.1.15

    Ach, to je tak krásně napsané :))) Jsem ráda, že máš tak široký pohled na svět. Takových lidí je málo! Já se o takový "nadhled" snažím co chvíli, ale ne vždy to úplně jde. Fascinuje mě velikost a neomezenost vesmíru, proto jsem taky málem zešílela u filmu Inerstellar a taky při čtení knihy od Jima Al Khaliliho (Černé díry, červí díry a stroje času), kterou ti teď můžu jen doporučit!!! Člověk při ní jen žasne a vše pozemské mu rázem připadá takové vtipně a bezvýznamně malinké :-) Vše nejlepší do nového roku a ať jsou tvoje obzory stále širší a širší, protože vidět svět neomezeným, ale otevřeným způsobem je podle mě cesta ke štěstí :)

    Tereza Kuz.

    ReplyDelete
  5. Anonymous3.1.15

    A dodatek...jak je naše planeta krásná a rozmanitá vnímám hlavně při studiu. Ta složitost lidského těla je nekonečná. Jeho funkčnost, vývoj, propracovanost a dokonalost je až děsivě fascinující... A přitom se jedná jen o zlomek celého pozemského systému. Máme tu lidstvo jako populaci, všechny ty zjevné a nebo naopak našemu chápání skryté interakce, historii, zvířata, rostliny, geologii, všechna ta nenavštívená místa, hudbu, architekturu, umění! Bože je toho tolik, že mě to zaplavuje skoro až závratným štěstím. Vždy je co objevovat a když se člověk soustředí na to, co ho fascinuje, přestane být negativistický, prázdný, zlý a destruktivní. Prostě OMEZENÝ. Víc lidí, kteří toto chápou.

    Nějak jsem se rozpovídala, pardon. Ale když přijde řeč na vesmír, vždy se úplně rozvášním :D

    T.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Mila Terko, tvoje reakce je asi jednim z nejkrasnejsich komentaru, ktere jsem za ty tri roky vedeni blogu obdrzela. Jsem moc stastna, ze mi ctenari nad mym textem premysleji, ze v nich evokuje pocity, a snad i touhu poznavat a smyslet pozitivne. Dekuji ti za tva slova a preji hodne stesti a objevovani pri studiu i v osobnim zivote <3 Misa

      Delete
  6. Text <3 Motivace do dalších let :o). A jako vždy nádherné fotky, tenhle článek je báječně výstižný...

    ReplyDelete